GORLICE

Sál Gorlice je s rozlohou 290 m2 a výškou 12 m největším podzemním prostorem na Vyšehradě. Postaven byl v letech 1656-1678 po dodatečné změně tvaru bastionu sv. Bernarda. V případě válečného ohrožení měla Gorlice sloužit jako shromaždiště vojska, skladiště střeliva a potravin. V minulém století sloužila jako protiletecký kryt, skladiště brambor a zeleniny. Dnes je tento prostor využit jako galerie, od 90. let je zde umístěno šest originálních barokních soch z Karlova mostu: sousoší sv. Bernarda s Madonou (M. V. Jackel, 1709), sousoší sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského (J. B. Kohl, 1708), socha sv. Vojtěcha (F. M. Brokoff, 1709), socha sv. Anny (M. V. Jackel, 1707), sousoší sv. Ludmily s malým Václavem (M. B. Braun, 1724).


Sál Gorlice je zpřístupněn veřejnosti jako součást prohlídky Kasematy ke Gorlici.