pohled-z-výšky-fistorie
pohled-z-výšky-fistorie
taborska_brana1974
taborska_brana1974
letni_scena1974
letni_scena1974
akropole1
akropole1
Akropole1974
Akropole1974

Historie

Dějiny Vyšehradu jsou úzce spjaty s vývojem pražských měst a historií českého národa. Mohutná skála, rýsující se vysoko nad řekou Vltavou, lákala k osídlení již v nejstarších dobách a stala se předmětem mnoha pověstí. První spolehlivé doklady o existenci vyšehradského hradiště však máme až z poloviny desátého století, kdy zde byly raženy denáry knížete Boleslava II. Od té doby Vyšehrad několikrát změnil svou funkci a podobu. Byl královským hradem, krátkou chvíli dokonce panovnickým sídlem. Stal se městem a později barokní pevností, jejíž podobu si udržel dodnes. Koncem devatenáctého století získal úlohu národního symbolu a pohřebiště českých velikánů. Dnes je oblíbeným místem procházek, nabízejícím úchvatné výhledy na město a řadu významných památek. Vyšehrad má mnoho tváří, přijďte je poznat!

Královský hrad

Nejvýznamnější kapitolou v dějinách Vyšehradu je ta, která se začala psát za přemyslovského knížete Vratislava II. (1061-1092), roku 1085 korunovaného prvním českým králem. Pro své neustálé spory s mladším bratrem Jaromírem, pražským biskupem, přesunul panovnické sídlo z Pražského hradu na Vyšehrad a kolem roku 1070 zde založil samostatnou kapitulu, podřízenou přímo papeži a zajištěnou rozsáhlým majetkem. Vyšehradská kapitula sehrávala v českých dějinách významnou úlohu, její probošt zastával od roku 1222 funkci královského kancléře a spoluvytvářel tak zahraniční politiku. Za vlády krále Vratislava a jeho nástupců vládl na Vyšehradě čilý stavební ruch. V románském stylu byla postavena kapitulní bazilika sv. Petra a Pavla, bazilika sv. Vavřince a rotunda sv. Martina. Vyšehrad byl obehnán kamennými hradbami a na skále nad Vltavou byl vymezen královský okrsek s palácem. Po nástupu Vladislava II. na knížecí stolec v roce 1140 bylo panovnické sídlo přeneseno zpět na Pražský hrad a Vyšehrad začal pomalu upadat v zapomnění. Zdejší kapitula si však své mimořádné postavení uchovala a napomohla k uvedení Lucemburků na český trůn.

Nový význam dostal Vyšehrad v období vlády českého krále a římského císaře Karla IV. (1346-1378). Vyšehrad pro něj představoval symbol nejstarších českých dějin a přemyslovské dynastie, z níž po matce pocházel. V novém korunovačním řádu stanovil, aby zde začínal korunovační průvod českého panovníka jako projev úcty k předkům. V roce 1348 založil Nové Město pražské a Vyšehrad připojil k jeho hradbám. Do dvou let bylo vyšehradské opevnění rozšířeno, zesíleno věžemi a doplněno mohutnou bránou Špička. Celkové přestavby se dočkal královský okrsek s několika paláci a bazilika sv. Petra a Pavla. Slibný rozvoj však záhy ukončili husité, kteří roku 1420 Vyšehrad, bráněný královskou posádkou, obsadili a vyplenili. Hradby proti městu byly strženy a královský okrsek zůstal v ruinách. Začala se psát nová kapitola v jeho dějinách. 

Město hory Vyšehrad

Poté, co byl Vyšehrad pobořen husitskými oddíly, se zde začali usazovat chudí řemeslníci a pomalu osidlovat zpustlé plochy na hradě i v podhradí. Vyšehradská kapitula se zde sice udržela, ale přišla o většinu majetku a nikdy už nedosáhla takového významu. Po roce 1450 došlo k ustavení Města hory Vyšehrad, rozděleného na dvě části. Plochu Vyšehradu zabralo Horní Město s tržištěm mezi kostelem Stětí sv. Jana Křtitele a rotundou sv. Martina. Nacházelo se zde několik desítek domů, škola, sídlo purkrabího, ruiny královské akropole a okrsek Vyšehradské kapituly. Dolní Město zaujímalo plochu bývalého podhradí s tržištěm v dnešní Vratislavově ulici, kostelem Pokory Panny Marie, mlýnem a vápenicí u Botiče. Vyšehradské svahy byly osázeny zahradami a vinicemi. Historie Města hory Vyšehrad však neměla dlouhého trvání. Po skončení třicetileté války, kdy se pražské opevnění ukázalo jako zastaralé, bylo po roce 1650 přistoupeno k výstavbě nového opevnění, jehož součástí se měla stát vyšehradská pevnost. Horní město zaniklo a Vyšehrad se zcela proměnil. 

Barokní pevnost

Výstavba vyšehradské pevnosti probíhala od roku 1653 podle projektu generála Innocenza Contiho a Josefa Priamiho. Již předtím byla kolem roku 1639 dokončena na pankrácké straně ranně barokní Táborská brána s přilehlou rohovou hradbou. Mohutné cihlové opevnění na půdorysu nepravidelného pětiúhelníka s pěticí bastionů, vybíhajících z jeho rohů, bylo dokončeno přibližně do roku 1727. Součástí nového opevnění se stala barokní Leopoldova brána (1669) a spletitý systém kasemat, podzemních chodeb pro rychlý přesun vojska a uskladnění materiálu. Většina starších objektů byla zbořena a na krátkých čas došlo také k vysídlení Vyšehradské kapituly. V ploše bývalé královské akropole vznikla impozantní budova zbrojnice, která však v roce 1927 vyhořela a nebyla obnovena. Vyšehradská pevnost se při obléhání Prahy nikdy vojensky neuplatnila. Během válek o rakouské dědictví se naopak stala základnou pro vojska francouzská a posléze pruská. Poslední stavební úpravy pevnosti spadají do poloviny 19. století, kdy byla dokončena empírová Cihelná brána (1841) a dělostřelecký redan proti městu.

Národní symbol

V druhé polovině 19. století strategický vojenský význam Vyšehradu ustoupil do pozadí a vzrostl jeho význam vlastenecký. Zásluhu na tom měla především Vyšehradská kapitula v čele s probošty Václavem Štulcem a Mikulášem Karlachem, kteří Vyšehrad proměnili v symbol nejstarších dějin českého národa. Dopomohly jim k tomu staré české pověsti situované na Vyšehrad o kněžně Libuši, udatném Bivojovi, bájném koni Šemíkovi nebo o dívčí válce, popisující mýtické počátky přemyslovského státu. Z jejich popudu byly na Vyšehradě vysázeny veřejné sady a v novogotickém stylu upravena řada budov v čele s bazilikou sv. Petra a Pavla, upravenou v letech 1885 až 1903 podle návrhu Josefa Mockera a Františka Mikše. Završením přeměny Vyšehradu se stalo založení národního pohřebiště v místě bývalého farního hřbitova, jehož dominanta, monumentální hrobka Slavín, byla dokončena v roce 1893. Místo svého posledního odpočinku zde od té doby našla řada nejvýznamnějších představitelů českého politického, kulturního a společenského života. Pevnostní funkce Vyšehradu definitivně skončila v roce 1911, kdy byl vojenskou správou předán městu Praze.

Dnes je Vyšehrad magickým a tajemným místem, kde se potkávají  pověsti, skutečná, dosud ne zcela probádaná historie, a současnost. Místem, kde nalezneme stopy všech etap jeho dlouhé a poutavé minulosti. Místem, pevně ukotveným v dějinách Prahy i celého českého národa. 

Text Ing. arch. Petr Kučera 
 
vasehrad
vasehrad
vasehrad
vasehrad
Vyšehrad
Vyšehrad
 
rotunda
rotunda

Národní kulturní památka Vyšehrad

Národní kulturní památka Vyšehrad je příspěvkovou organizací zřizovanou Hlavním městem Prahou a jejím základním posláním je správa historického majetku města, rehabilitace a prezentace jedinečné památkové lokality.

Památkový areál je hojně navštěvován domácími i zahraničními turisty.

Kumulace lidí klade značné nároky na údržbu nemovitých památek a parkových ploch.

Svěřené nemovitosti jsou využívány pro současné kulturní aktivity.

Národní kulturní památka Vyšehrad
V Pevnosti 159/5b 
Praha 2, 128 00
tel.: 241 410 348 / 241 410 247
info@praha-vysehrad.cz

Aktuality

Nabídka pracovní pozice - průvodce, pokladní v Cihelné bráně

Typ pracovního poměru:
Dohoda o pracovní činnosti (nástup dle dohody) 
Pracovní doba dle rozpisu směn

Otevírací doba
9,30 – 17 hodin včetně sobot, nedělí a svátků(listopad-březen)

9,30 – 18 hodin včetně sobot, nedělí a svátků(duben-říjen)


Požadujeme:
 
1)  znalost jednoho světového jazyka
2)  společenské vystupování směrem k návštěvníkům
3)  organizační schopnosti
4)  zájem o historii
5)fyzické a psychické schopnosti
6)  bezúhonnost
7)  pracovní nasazení, zodpovědnost, dodržování pracovních postupů

Vhodné pro studenty, důchodce, rodiče na rodičovské dovolené.

V případě zájmu pošlete strukturovaný životopis na
kabelikova@praha-vysehrad.cz

více informací
Ing. Jarmila Kabelíková
T.:241 410 247, 603 451 255

 

Mapa
 

Kontakty

Adresa ředitelství
Národní kulturní památka Vyšehrad
V Pevnosti 159/5b
Praha 2, 128 00
tel.: 241 410 348 / 241 410 247
info@praha-vysehrad.cz

Fakturační údaje
IČ: 00 419 745
DIČ: CZ 00 419 745
bankovní spojení: I. Městská banka,
č. účtu: 2000730002/6000

Sekretariát ředitele
(povolení k vjezdu, informace o svatbách
v areálu a jejich povolování)
Aneta Šmejkalová
tel.: 241 410 348 / 241 410 348 / 241 410 352 / 241 410 247
GSM brána 603 451 255
mobil: 737 811 191
smejkalova@praha-vysehrad.cz


Ředitel

Ing. František Stádník
tel.: 241 410 348 (linka 31/35)
mobil: 603 236 709
Stadnik@praha-vysehrad.cz

Vedoucí ekonomka
Ing. Ludmila Matějková
tel.: 241 410 348 (linka 25)
mobil: 734 638 845
Matejkova@praha-vysehrad.cz

Vedoucí úseku programu, výstav, propagace a vedoucí objektu Staré purkrabství, Letní scéna

MgA. Eva Tázlerová
tel.: 222 513 505
mobil: 605 285 601
tazlerova@praha-vysehrad.cz


Dramaturg, propagace, PR

MgA. Bohdana Kolenová
tel.: 222 513 505
mobil: 606 937 057
kolenova@praha-vysehrad.cz

Produkce pořadů pro školy
Anna Strnadová
tel.: 222 513 842
mobil: 605 276 246
strnadova@praha-vysehrad.cz

Vedoucí úseku parků
Ing. Drahomíra Kolmanová
tel.: 241 410 348 (linka 24)
mobil: 777 581 983
Kolmanova@praha-vysehrad.cz


Vedoucí SHÚ
Hana Martínková
tel.: 241 410 348 (linka 31)
mobil: 602 329 260
Martinkova@praha-vysehrad.cz


Obchodní činnost

Ing. Jarmila Kabelíková
tel.: 241 410 348 (linka 34)
mobil: 721 142 449
Kabelikova@praha-vysehrad.cz

Hlavní účetní

Stanislava Zárubová
tel.: 241 410 348 (linka 26)
Zarubova@praha-vysehrad.cz

Účetní
Jitka Jarešová
tel.: 241 410 348 (linka 26)
mobil: 604 596 926
Jaresova@praha-vysehrad.cz

Technická pomoc
Jiří Martínek
tel.: 241 410 348 (linka 31)
Martinek@praha-vysehrad.cz

Externí spolupráce
Mgr. Miloslava Havelková
Havelkova@praha-vysehrad.cz